Historie Jihlavského plaveckého klubu

Úvod

Tato publikace je pokusem o připomenutí událostí, osob a prostředí, ve kterém vzniklo a bylo pěstováno sportovní plavání v Jihlavě. Zmínky o jiných místech našeho kraje mají jen doplňující charakter.

Forma sdělení je spíše věcná a faktografická než hodnotící či polemická. Laskavému čtenáři patří také omluva za případné chyby, formální i obsahové, které se tu mohou vyskyt­nout.

Text obsahuje deset kapitol, jež sledují časové úseky ve vývoji událostí, jedenáctá je věnována těm, kteří již naše řady opustili.

Složení výkonného výboru Jihlavského plaveckého klubu Axis

PaedDr. Ervín Fridrich, předseda, trenér, rozhodčí Mgr. Petr Ryška, místopředseda, hlavní trenér, rozhodčí MUDr. Vladivoj Čermák, lékař, rozhodčí Miroslav Dvořák, rozhodčí Mgr. Zbyněk Kovářů, trenér, rozhodčí, internet Miloš Marek, vedoucí rozhodčích, technické záležitosti Mgr. Milan Mikulášek, ředitel plavecké školy, dokumentace Vladimír Rambousek, veteránské plavání, rozhodčí, MUDr. Petr Svačinka, lékař, dálkové plavání, triatlon, rozhodčí

Spolupracující :

Zdeněk Krčál, trenér, rozhodčí, STK, tabulky Mgr. Daniel Czebe, počítačové zpracování Tomáš Bednář, trenér

Hlavní sponzor klubu : MODETA STYLE s.r.o.

Publikaci vydal JPKA u příležitosti oslav 60. výročí vzniku organizovaného plavání v Jihlavě, dne 10. března 2006.

1. Založení plaveckého odboru Sokola v roce 1946 v Jihlavě

Již v roce 1933 byl založen plavecký odbor při SK Jihlava. Žádost o zapůjčení zařízení městské plovárny U Českého mlýna zůstala radnicí nevyslyšena, a tak k realizaci praktické čin­nosti až do poválečné doby nedošlo.

Plavecký klub KČT Třebíč a plavecký odbor SK Telč vznikly a provozovaly sportovní činnost v období II. světové války. Nositeli této aktivity byli VŠ studenti, kteří nesměli na Němci uzavřené školy. Na obou místech, zejména pak v Třebíči, mělo „válečné plavání“ velmi dobrou úroveň.

Spíše jako o okrajovém jevu lze hovořit o sportovním plavání toho času také v Polné, kam často zajížděli na soustředění plavci z Brna.

Po neúspěšném pokusu z období první republiky vznikl v Jihlavě plavecký odbor Soko­la v létě 1946 a jeho vedoucím se stal Jiří Riedl. Spolu s bratrem Robertem, manželkami Vlastou a Lídou a mladými plavci Jaroslavem Kozlem a Jitkou Kratochvílovou byli prvními závodníky a funkcionáři plaveckého sportu v našem městě. Na podzim 1949 se k nim připojil Oldřich Háj a o rok později Ervín Fridrich.

Poměrně nejživější činnost vykazovalo období sokolského plavání v roce 1947, kdy se v Jihlavě konaly župní přebory a také propagační mítink za účasti klubů z Brna, Třebíče a Zno­jma. Ve stejném roce bylo uspořádá­no soustředění plaveckých talentů Sokola na Jurenkově osadě u Stu­dence. Velké župní přebory sledu­jeme v roce 1948 jako součást spor­tovní části XI. všesokolského sletu, které vyvrcholily celostátní plavec­kou soutěží v Praze na Barrandově, kde závodili J. Kratochvílová a J. Kozel. Po sletu v letním období je organizován kurz cvičitelů plavání a dorostenecký tábor v Žirovnici.

Ke sportovně plavecké osvětě té doby přispěly i některé mládežnické časopisy.

1. Plavecký sport na Jihlavsku v padesátých letech
2. Vroce 1950 došlo ke třem významným událostem, které ovlivnily vývoj plavání v Jihlavě:

• 1)Byl dán do provozu 25 m bazén na nám. M. Rastislava Štefánka s 6 drahami a měl­kou částí
  1. 2)Je ukončena rekonstrukce malého zimního bazénku na Dřevostavbě
  2. 3)Plavecký odbor Sokola vstupuje do ZTJ Modeta jako oddíl

Předsedou oddílu je i nadále Jiří Riedl, tehdy již pracovník aparátu KV Sokola. Zvýšil se počet členů a finanční podpora. Plavání se rozšířilo na další místa Jihlavského kraje (Zruč, Telč, Třebíč, Ledeč). Je vytvořena krajská sekce. V té době jsou oblíbeny propagační závody jako např. Napříč Váňovákem v Třešti, Posázavský kilometr ve Zruči apod. V roce 1951 byl již v oddíle Modety dosti silný kádr plavců, kteří se zúčastňovali celostátních soutěží, zejména dorostu. Aktivita je i na metodickém poli – školení cvičitelů, rozhodčích, soustředění výkonných plavců kraje.

Na sklonku roku 1953 při reorganizaci tělovýchovy podle rezortů se oddíl stává sou­částí DSO Slavoj (sportovní org. obchodu a služeb) a funkce vedoucí se ujímá Jarmila Zítová, aktivní plavkyně. Činnost pokračovala v bazénu na Štefánkově náměstí.

Po návratu z vojenské prezenční služby v roce 1955 převzal vedení plaveckého ko­lektivu O. Háj a převedl jej do ZTJ Spartak Motorpal Jihlava (pozdější název TJ Spartak Jihla­va). Počet členů byl již 30 aktivních plavců a 5 funkcionářů – J. Riedel, bratři Hájovi, Z. Gryc a E. Fridrich, ke konci tohoto období Vl. Čermák.

Zatímco dosavadní příprava plavců Jihlavy spočívala především na osobní iniciativě a úsilí, byla po příchodu O. Háje uplatněna řada moderních tréninkových metod, které si osvojil za svého pobytu v ÚDA (Dukla) ASD Praha. Dělo se tak ve stávajících nedokonalých materi­álních podmínkách, které dovolovaly intenzivnější přípravu pouze v létě, v zimě byli sportovci odkázáni na minibazén Dřevostavby a kondiční činnost v tělocvičně. Kvalitní trénink byl také náplní pravidelně konaných soustředění (Zlín, Piešťany, Vranov, Peksův Mlýn, Humpolec, aj.). Závodění spočívalo jednak v mezioddílových kontaktech (Blansko, Třebíč, Nitra, Bratislava, Zruč) a dále v soutěži oddílů bez zimních lázní vypisovaných pro jednotlivce i družstva. Spolu s plavci Ledče a Třebíče tvořili závodníci Spartaku Jihlava výkonný tým Jihlavského kraje, který patřil k nejlepším v republice. Závody v Jihlavě byly navštěvovány hojným počtem diváků, často probíhaly v chladném počasí a připomínaly soutěže otužilců.

Ve spolupráci s krajskou sekcí získalo kvalifikaci 10 nových rozhodčích a cvičitelů. Počet členů stoupl v roce 1960 na 100 a vedení oddílu se snažilo přesvědčit rozhodující činitele TJ SpJi o potřebě stavby krytého bazénu. V TJ, druhé největší v Jihlavě, se tohoto úkolu inici­ativně ujal předseda L. Urban a spolu s tajemníkem L. Pohlem zajistili stavbu víceúčelové haly s bazénem. Tím se stal sen první generace jihlavských plavců skutečností. Zahájení výstavby počalo v roce 1960 s dvouletou přestávkou (1960 – 1965).

1. Příprava, na. činnost v krytém bazénu
2. Vroce 1958 byl uzavřen minibazén na Dřevostavbě pro výskyt nebezpečné Weilovy nemoci. Náhradním řešením je trénink v bazénku (10x3m ) pelhřimovského gymnázia. Výcvik, závodní činnost, letní a zimní soustředění pokračují ve své dřívější podobě.

Velký nábor žactva, vstup dalšího trenéra a funkcionáře Jiřího Šavla st. , utvoření 4 tréninkových skupin ze stávajících i nových členů – adeptů plavání, mělo přinést zvýšení výkon­nosti a rozšíření počtu aktivních plavců při vstupu do krytého bazénu. Toto opatření z roku 1962 bylo skutečně účinné a oddíl měl hned na začátku práce v nových podmínkách dostatečný kádr výkonných plavců.

Mnoho úsilí jsme věnovali přípravě hromadného školního plaveckého výcviku žáků 2.

–   5. tříd jihlavských škol. V té době měl jeden populační ročník cca 700 dětí a plánovaná frek­vence docházky jedenkrát týdně po celý školní rok. Pro tento úkol – v republice dosud neusku­tečněný – bylo vyškoleno 80 cvičitelů a vyjednán souhlas školské správy. Výcvik byl plánován v dopoledních hodinách v doprovodu tř. učitelek místo 1 hodiny TV. Na řízení se podílel oddíl plavání ve spolupráci s TJ. Týdenní kapacita výuky čítala cca 3000 dětí 2. – 5. třídy. Takto pojatý způsob výuky byl zahájen ihned po otevření bazénu dne 8. 11. 1965. Stejně tak trénink závod­ních složek.

1. Plavecká zařízení a sportovní výkonnost v letech 1946-1965

Padesátimetrová závodiště postavená v Jihlavě, Třebíči, Ledči a Zruči na řekách, v Tel­či a Žirovnici na rybnících měla všude obdobnou dřevěnou konstrukci – mostek, bloky, obrátko­vá stěna.

Bazén na Štefánkově nám. v Jihlavě měl být původně hasičskou nádrží, ale J. Herzán, bývalý třebíčský plavec, který ji projektoval, z ní vytvořil sportovní zařízení. Bohužel s mnoha nedostatky. Chyběla cirkulace vody, podobně i kabiny a sociální zařízení, výpusť byla o něco výše než dno, nebyly tu sprchy. Bazén byl napouštěn vždy v květnu a na konci června. Používá­ní koupaliště přesahovalo často únosnou míru a snad jen zázrakem tu nikdy nevznikla infekce. Nicméně význam tohoto zařízení pro rozvoj plavání v našem městě byl dalekosáhlý. Dnes je již místo zasypáno a je na něm park.

O krytých minibazénech jsme se již zmínili. Stejně tak o místech soustředění a školení. Výkonnost plavců v období let 1946-55 odpovídala tehdejší II. VT. Na MR dorostu se umisťovali na konci první třetiny startovního pole. Kromě těch, které jsme již dříve jmenovali, k nim patřili ještě např. M. Kuzdasová, B. Háj, J. Kubelka aj. Celostátní plavecké úrovně dosa­hoval pouze Oldřich Háj (5. místo na MČR v roce 1952).

Později vynikl P. Hortenský, R. Dvořáčková, bratři Paclíkovi, L. Kovářů, J. Kunstmuler aj. Ti všichni se uplatňovali hlavně na soutěžích oddílů bez zimních lázní (1955-60).

Do poslední „suchozemské“ plavecké skupiny trénující a soutěžící na oblíbeném „sta- liňáku“ patřili např. K. Dohnal, Z. Bruna, M. Bydžovský, X. Pecháček, E. Bydžovská, sourozen­ci Stránští, Poláčkovi, J. Sadílek, L. Růžička, sestry Musilovy.

Po rozšíření počtu členů v roce 1962 tu začali svoji plaveckou dráhu ještě mnozí jiní, kteří pak dosáhli vrcholu své výkonnosti v nových podmínkách.

1. Prvních patnáct let v novém bazénu – léta 1965-80

Díky důkladné přípravě probíhal trénink i školní výcvik bez větších problémů. Stra­tegickým cílem bylo dostat Jihlavu co nejdříve mezi uznávaná centra plaveckého sportu u nás. To se postupně dařilo a již po dvou letech jsme hodnoceni na druhém místě v soutěžích žac­tva. Mladí závodníci dosahují výkonů celostátní úrovně a v dalších letech i mistrovských titulů v mládežnických kategoriích. V soutěži družstev se muži i ženy probojovali do I. ligy. Častější jsou účasti našich závodníků v juniorských reprezentačních družstvech, výjimečně i v reprezen­taci dospělých.

Předsedou oddílu byl v roce 1965 zvolen Ladislav Urban, v té době i předseda TJ.

1. Vroce 1970 jej vystřídal Ladislav Štefl – první učitel sportovních plaveckých tříd, a od roku 1975 stojí v čele oddílu Ervín Fridrich.

Z dalších významných událostí uvádíme stručně :

1. 1966- O. Háj se stává trenérem z povolání, pořádáme zimní přebor dorostu
2. 1967- pořádáme přebor mladšího žactva
3. 1968- je zřízena plavecká sportovní třída na ZŠ Dukelská, první v Jihlavě 1970 – nastupuje druhý profesionální trenér – Antonín Stránský
4. 1972- jsme pověřeni organizací mezist. utkání juniorů ČSSR-BLR 1971-72 – sportovní třídy jsou přemístěny na ZŠ Rošického
5. 1973- družstvo žen startuje poprvé v celostátní lize
6. 1974- muži i ženy jsou účastníky I. celostátní ligy
7. 1975- oddíl je přejmenován na oddíl plaveckých sportů, naši plavci začínají častěji vystupovat

v juniorské reprezentaci 1977 – je ustavena sekce dálkového a otužileckého plaváni, kterou vede Jiří Čech, každý rok organizujeme otužilostní soutěž (Stará Plovárna, U Českého Mlýna, Pávov) až do roku 2004

1. 1979- pravidelně se zúčastňujeme závodů v dálkovém plavání, pro epidemii žloutenky je bazén

na více než půl roku uzavřen

1. 1980- je otevřen nový školní plavecký bazén na ZŠ Demlova o rozměrech 16,66 x 8 m, vzniká

středisko základního zdokonalovacího a branného plavání s působností pro celý okres, oslavujeme 25. výročí založení oddílu při TJ SpJi.

Za pozornost také stojí naše účast na Velké ceně Znojma, významném mezinárodním mítinku, kde jsme od roku 1967 přítomni až do dnešních dnů. Znojmu zdravě závidíme účast několika závodníků na OH.

Sportovní plavecké třídy jsou postupně přesunovány do niž­ších tříd, ve 3. a 4. třídě jako třídy sportovních talentů (1983/84). V ro­ce 1974 je školstvím uvolněn pro úkoly plavecké výuky Milan Miku­lášek, později ředitel plavecké ško­ly.

Významným činem je také otevření městského koupaliště v Tře­bíči s 50m plaveckým bazénem, poz­ději místem tréninkových soustředě­ní našich plavců v polovině 70. let.

Výkonnost let 1966-80 byla zpočátku ovlivněna zlepšením formy závodníků, kteří dosahovali

poměrně slušných výkonů již v dřívějších spartanských podmínkách a těmi, co se chopili nových možností. Z první garnitury bazénových plavců je možno uvést M. Řídkou, sestry Kratochví­lovy, D. Kozlíkovou, O. Hájovou, V. Slotu, J. Okáče, J. Urbánka, J. Šavla, K. a J. Heřmanovi, Z. Krásenského, V. Jančího, L. Urbana ml. a P. Neckáře. J. Urbánek byl prvním jihlavským krau- lerem , který zaplaval 100 m VZ pod minutu.

Z těch, kteří absolvovali přípravu ve ST vynikla R.Tesařová – seniorská reprezen­tantka, sestry Cejpkovy, H. Hanáková, J. Fuxa, Z. Krčál, P. Švanda; V. Plandor – vytvořil čs. dorostenecký rekord na 400 PZ, účastník MEJ v Rotterdamu 1971; R. Urbánková – seniorská reprezentantka, M. Čermák – seniorský reprezentant, J. Proněk – seniorský reprezentant, dále J. Kubíková, J. Jelínková, O. Havlíčková, I. Čermáková, H. Koláčková, J. Čachotský, R. Sokol, M. Háj, V. Rambousek, P. Svačinka a mnoho dalších výborných sportovců.

1. Období velkých změn 1981-95

Během prvních 10 let došlo ke stabilizaci nastoleného systému práce oddílu. Bazén byl využíván pro plaveckou výuku a trénink navzdory tomu, že ve městě nebylo žádné jiné koupališ­tě. Podpora TJ, školství, ČSTV, centrálního plaveckého orgánu a veřejnosti byla na velmi dobré úrovni. Hlavní trenér O. Háj vykonával funkci trenéra juniorského reprezentačního družstva.

Každoročně jsme také organizovali monstrózní akci masové TV, štafetu 1000x100m pořádanou pro občany města od žactva škol po dospělé. Plavalo se na jedné dráze od rána přes den a noc, časy jednotlivých plavců byly sečítány a celostátně vyhodnoceny v soutěži měst.

Pro zlepšení společenského života oddílu pořádáme od r. 1982 plavecké plesy, které měly zejména v prvních 15 letech velký úspěch, jehož příčinou byla produkce hudby skupiny M. Klimeše ze Ždáru s frontmanem Dr. P. Jiránkem (repertoár Beatles). Později jsou v rámci plesu (1997-99) vyhlašováni nejlepší sportovci okresu.

1. VTřebíči vznikl nový krytý bazén 25 m s 8 dráhami, což vítáme jako posílení našeho sportu na Vysočině. Začínajícímu místnímu klubu pomáháme po metodické stránce.

Velkým zásahem do systému tréninkové činnosti je odklon od plného rozsahu práce ST ve 4.-9. tř. Pro 14 nejlepších závodníků je od 4. 9. 1984 ustanoveno tréninkové středisko mláde­že (TSM) s perspektivou jejich přestupu do některého centra vrcholového sportu. V budoucnu měly zůstat jen 4. a 5. tř. jako základ pro výběr do TSM. Dosavadní ST svoji činnost postupně dokončovaly a později tu ukončil práci i trenér A. Stránský. Talentovaní závodníci odcházeli z TSM do různých středisek vrcholového plavání. Byla to: RH Brno, RH Praha, Slavia VŠ Praha, gymnázium Č.Budějovice, gymnázium Brno – Botanická. Tam od nás zamířili M. Čermák,

1. Urbánková, R. Zachoval, L. Vejnar, J. Proněk, K. Šimek, S. Strandová, M. Bartas, J. Toscher, P. Ryška.
2. Vnovém působišti většinou dosáhli velmi dobrých výsledků, ale jejich odchod zname­nal značné oslabení našeho závodního družstva. To potom nedovoluje navázat na tradice z po­loviny 70. let, kdy oddíl míval finalisty v celostátních soutěžích a plaval po dobu pěti let I. ligu družstev. Z té jsme sestoupili a v roce 1987 v NL bojují muži o 3. místo a ženy o udržení. Jedi­nou posilou v tomto období byl Z. Kovářů, který se vrátil ze studií v Olomouci. V sezoně 1989 je naše družstvo v NL poslední, nikdo však nesestupuje, protože dochází k rozšíření soutěže.

Od roku 1982 byly po dobu pěti let zcela utlumeny sportovní styky našeho okresu se zá­padními kluby. V našem zahraničním programu jsme proto zajížděli jenom do NDR k našemu tra­dičnímu partnerovi BSG Motor Rosswein. Od krajského plaveckého svazu jsme získali kontakt na sportovní školu Plovdiv v Bulharsku, kam jsme jezdili po dobu pěti let na rehabilitační soustředění do jejich tábora u Černého moře, a jejich plavci u nás trénovali vždy 10 dnů v zimě (1984-88).

1. Vroce 1989 pořádáme I. ročník Závodů mládeže na 100m tratích s početnou účastí mladých plavců z celé ČR, jejich pravidelné opakování vždy na jaře se již stalo tradicí.

Dále navazujeme partnerskou spolupráci s klubem SU Korneuburg, městem nedaleko Vídně. Navzájem jsme realizovali od roku 1988 až dosud řadu větších i menších závodů.

Z podnětu krajského svazu a za jeho finančního přispění hostíme plavce kraje Voroněž z bývalého SSSR a následně jsme hosty ve Voroněži (1989-1990).

6. Včervnu 1990 se uskutečnil početně hodně obsazený zájezd do Ženevy na pozvání klubu Union Sportive Carouge. Naši plavci se tu zúčastnili mimo soutěž mistrovství franko­fonního Švýcarska a v bodování skončili na 6. místě z 22 účastníků. Zajímavostí těchto závodů bylo, že zde závodili velmi výkonní borci (např. 4. z OH v Soulu na 100 VZ) a naopak někteří v úrovni naší III. VT. Účast nebyla limitována.

Vzájemná utkání s klubem SC Murzschlag v Rakousku bylo na programu v letech 1991 a 1992 a konečně v roce 1992 se čtyřčlenná skupina našich závodníků s trenérem O. Há­jem zúčastnila hodnotného mítinku v Cernay u Mylhouse ve Francii.

K přejmenování oddílu plaveckých sportů TJ SpJi na plavecký klub TJ SpJi a vytvo­ření nového znaku (autorka Z. Hrubešová, bývalá plavkyně) došlo v roce 1991. Termín oddíl se jeví spíše vhodný pro armádu nebo skauty.

1. Vroce 1992 odchází do důchodu O. Háj a hlavním trenérem se stává Petr Ryška.

O rok později jsme pořadateli finále plavání družstev, kde muži končí na 8. a ženy na 7. místě.

Technický stav bazénu se začíná horšit, jeví se potřeba generální opravy a ta je zahá­jena dne 10.6.1993. Brzy se ukáže, že síly TJ na tento úkol nestačí, původní rozpočet 15 mil. Kč je třeba již v lednu zvýšit o 10 mil. a dobu přestavby prodloužit. 8.4.1994 již dluží TJ městu, které s ní vstoupilo do sdružení, 13 mil. Kč a není schopna opravu zdárně dokončit. Za dané situace je město ochotno převzít zodpovědnost za další průběh prací, finanční krytí a budoucí správu objektu. Zásadně určenou podmínkou však je, aby TJ předala všechna svoje TV zařízení do majetku města. K tomu dochází na základě rozhodnutí shromáždění delegátů na konferenci TJ dne 28.6.1994 a udávaná cena převedených sportovišť je 52 mil. Kč. Přestavbu dokončila fa. PSJ a.s. a správou pověřena společnost FC PSJ. Oprava trvala ještě téměř dva roky a provoz byl zahájen dne 14.2.1996.

80. Vdobě výluky bazénu klub pracoval ve stísněných podmínkách školního bazénu (16,66x8m) při ZŠ Demlova. P. Ryška v té době odešel trénovat do TJ Bohemians Praha a zastu­poval jej O. Háj. S ním již od 80. let spolupraco­val Z. Krčál, který obvykle vedl mladší nadějné závodníky, sestavoval oddílové tabulky, zpra­covával výsledky, věnoval se vytrvale i obětavě práci s mládeží. Později řídil i soutěžní komisi západní části JM kraje a nyní kraje Vysočina.

Po předání majetku se postupně jed­notlivé oddíly a kluby začaly vyvazovat ze svaz­ku TJ. Plavecký klub měl po celou dobu exis­tence v TJ SpJi velmi dobré vztahy s vedením jednoty a s většinou zaměstnanců. Jako jeden z největších oddílů přispíval i k ekonomické prosperitě, zejména celodenním využíváním ba­zénu. Nicméně jsme již v roce 1995 nepovažo­vali za účelné zůstávat součástí TJ, která stejně spěla k zániku a oddílům a klubům již neměla co nabídnout. Hospodářské poměry se změni­ly, centrálně dotovaný sport byl minulostí. Vy­pracovali jsme proto vlastní stanovy, požádali

o registraci MV a stali se samostatným právním subjektem s názvem Jihlavský plavecký klub, občanské sdružení (registrace dne 15.6.1995). Po vstupu sponzora v roce 1998 Jihlavský plavecký klub AXIS (JPKA).

Tím ovšem změny nekončily, přišla starost o zajištění přijatelné ceny nájemného bazé­nu. Nový vlastník měl sice pro naše potřeby pochopení, ale nastolení oboustranně přijatelného způsobu řešení si na sklonku roku 1995/1996 vyžádalo četná jednání a kompromisy. Protože do­tace do sportu nejsou nárokové a jejich přidělování ani nemá pevná pravidla, opakují se podobné problémy dodnes.

Přes mnohá úskalí v hospodářských záležitostech jsme se přizpůsobili novým pod­mínkám financování sportu a činnost klubu udrželi na vysoké úrovni. V počtu členů – převážně aktivních – se JPKA řadí na 7. místo mezi sportovními subjekty v okrese (380).

O  výkonnosti plavců našeho klubu z období let 1981-1995 svědčí tabulky oddílo­vých rekordů 1985, 1990 a 1995, které předkládáme. Jmenovitě to z počátku této etapy byli V. Rambousek, R. Zachoval, K. Hána, R. Sokol, P. Ryška, L. Vejnar, D. Šmídová, I. Foldešiová, v druhé polovině 80. let M. Bartas, S. Strnadová, D. Gruntová, S. Hrubešová, O. Pšenčíková, Z. Bartušek, M. Čermák – ve 28 letech vytvořil oddílový rekord na 200 Z, K. Průcha, Z. Ková­řů, L. Křížková a z poslední sestavy tohoto časového úseku M. Mastná, I. Pánek, G. Skořepová, R. Šebestová, J. Vondrák, M. Krechlerová, Z. Bažová, K.Šimek, A. Padrnos, M. Ivan a již začí­nající A. Nývltová. Do předcházející skupiny ještě patří Z. Nikrmajerová, M. Hejsek, J. Toscher a R. Smutný.

Medailová umístění na MČR získali J. Vondrák, A. Padrnos a již dříve M. Čermák. Všichni byli také členy reprezentace seniorů. Řada ostatních se propracovala do juniorské re­prezentace, získala medailová či finálová umístění na soutěžích žactva a dorostu, měla I. VT, trénovala v různých SVS. Všichni se zasloužili o dobrou pověst mateřského klubu.

1. Vývoj v letech 1996-2005

Historie JPKA v daném časovém úseku již byla ovlivněna novými společenskými a hospodářskými vztahy. Na začátku roku 1996 se vrátil po tříletém působení v Praze a oboha­cen zkušenostmi z centra plaveckého dění v hlavním městě Petr Ryška a stal se staronovým tre­nérem klubu. Usiloval zejména o opětovné nastolení práce ST od 5. do 9. tř. s 3. a 4. tř. příprav­nou. Stabilizoval postavení profesionálního trenéra hrazeného z prostředků ČSPS. Ve ST včetně přípravných byla důsledně aplikována letní a zimní soustředění. Poněkud se zvýšily finanční příspěvky od všech trénujících. Pro vyspělejší závodníky byla organizována kondiční a výkon­nostní soustředění. V některých případech i v zahraničí. Zahraniční styky jsou směrovány na hodnotné mítinky, kde startují kvalitní plavci. V roce 1998 je zahájena spolupráce s hlavním sponzorem Modeta style a některými dalšími firmami, je rámcově zajištěno financování klubu a řádně vedené účetnictví. Pro budoucí rozvoj klubu je zvažováno zřízení vícesportovní třídy na gymnáziu Jihlava. Od roku 2000 jsme pořadateli mezinárodních závodů AXIS CUP s dobře dotovanými finančními i věcnými cenami. Trenérsky je posíleno vedení sportovních tříd. Díky sponzorskému zázemí dochází k vybavení závodníků plavkami a sportovními úbory. Takto jsou nastaveny poměry pro práci klubu v druhé polovině 90. let.

Věnujme dále pozornost hlavním událostem popisovaného časového úseku.

–          začíná skvělá sportovní dráha A. Nývltové

–          naše řady navždy opouští Michal Čermák (4.9.1997)

–          pořádáme Mezinárodní mistrovství veteránů (23.-24.5.1998)

–          naposled u nás hostíme našeho dlouholetého partnera z Německa BSG Motor Rosswe­in (1968-1999)

–          ve stejném roce jsme pověřeni uspořádáním zimního mistrovství dorostu

–          ME nevidomých IBSA je další akcí, kterou zajišťujeme po sportovně technické strán­ce. Nejlepší výkonnost prokázali Angličané a Španělé, měli také vynikající doprovod a servis. (1999)

–          12.5.2000 náhle odchází Oldřich Háj, nestor jihlavského plavání

–          na jeho počest jsem od roku 2001 dali název veteránským závodům Memoriál O. Háje

–          stabilizuje se podpora klubu – město, Modeta Style-AXIS, reklamní spolupráce: Pribi- na Přibyslav, Jihlavské pivovary, Jihlavské sklárny, Automotive Lighting, Kronospan, Unilever a jiné.

–          ples klubu je naposled situován do DKO, kde se ceny nájmu neustále zvyšují a úroveň služeb je stejně špatná (2001)

–          místem této společenské události se stávají prostory Hotelu Gustav Mahler

–          již v 80. letech postupně vznikají kryté bazény ve Žďáře n. Sázavou, Třebíči, Pelhři­mově a následně Havlíčkově Brodě, které mají velký vliv pro odstraňování plavecké negramotnosti a kde vznikají plavecké oddíly. Zatím není vytvořen krajský plavecký svaz a závody v rámci regionu řídí soutěžní komise.

–          téměř po padesáti letech absence městského koupaliště v Jihlavě je dána do provozu otevřená i krytá část Vodního ráje (2001)

–          přestupují k nám a nalézají zde dobré tréninkové prostředí závodníci z jiných míst Vysočiny: A. Spěváková-Žďár; T. Fučík, O. Smetana-Třebíč; H. a E. Markovy-Pelhři- mov.

–          plavci JPKA jsou vyhlášeni nejlepším sportovním kolektivem Kraje Vysočina roku 2003 – 61 medailí, z toho 13 zlatých v soutěžích od žactva po dospělé na mistrovstvích republiky

–          koná se u nás již podruhé Mezinárodní mistrovství veteránů (2004), nejstarším účast­níkem je 90-ti letý pan Siegel z Mnichova (4 starty)

–          vstupují k nám triatlonisté, kterým poskytujeme možnosti tréninku a podporu při závo­dech (2002)

–          Petr Ryška byl úspěšný ve výběrovém řízení na místo trenéra juniorského národního družstva ČR (2004)

–          Zdeněk Krčál, dlouholetý trenér JPKA obdržel Cenu města za celoživotní přínos sportu (2005)

1. Vzávěru uvedeme opět přehled o výkonnosti ve sledovaném období formou tabulek oddílových rekordů a výčtem jmen nejlepších závodníků.

Po výkonnostní stránce byla první polovina let 1996-2005 érou Aleny Nývltové, druhá pak Tomáše Fučíka. Detailněji jejich úspěchy popíšeme později.

Z ostatních jmenujme opět A. Padrnose, V. Půlkrábkovou, znovu také J. Vondráka, A. Spěvákovou, P. Heřmana, J. Širokého D. a V. Czebeovi, M. Machkovou, Z. Zadinovou, J. Cze- beho, L. Kuchyňu, H. Leinveberovou, K. Kučerovou, J. Reitermana, D. Rambouska, O. Račka, O. Smetanu, K. Pavelkovou, E. a H. Markovou, N. Čermákovou. V seniorské reprezentaci se uplatnili A. Nývltová, T. Fučík, A. Padrnos a J. Široký.

Alena Nývltová (1982)

Vyšla z jihlavského sportovního systému. Do 14 let ji trénoval O. Háj, dále se připravovala pod vedením P. Ryšky.

Je absolutně nejúspěšnější plavkyní Jihlavy a Vysočiny, získa­la výrazné úspěchy na domácím, evropském i světovém poli.

1. Vzávodech doma:

–            česká rekordmanka na 50 a 100 Z

–            česká dorostenecká rekordmanka na 50, 100, 200 Z

–            mnohonásobná mistryně ČR na tratích 50 a 100 Z

–            Mezinárodní úspěchy: účastnice MS 1997 v Goteborgu, 1998 v Perthu,2002 v Moskvě.

Evropské šampionáty:

–            EYOF 2002 Bath 200Z 5. místo

–            MEJ 1996 Kodaň 100Z 6. místo

–            ME 1996 Rostock 50Z 6. místo

–            MEJ 1997 Glasgow 100Z 3. místo

–            ME 1998 Schefield 50Z 3. místo, 100Z 3. místo

–            MEJ 1998 Antverpy 100Z 1. místo

–            ME 1999 Lisabon 100Z 6. místo

–            ME 2000 Helsinky 50Z 9. místo

Dále se zúčastnila ještě ME v letech 2001-2005: Valencie, Lisabon, Dublin, Vídeň, Terst.

5. Vzávodech světového poháru v Sydney v roce 1998 byla 5. na 50Z a 8. na 100Z. Ve světových tabulkách plaveckých výkonů je v březnu 1998 zařazena jako 8. na 50Z a 10. na 100Z.

Alena v současné době trénuje a studuje v Brně, kam přestoupila v roce 2002. Jejím studijním oborem je tělesná výchova. V Jihlavě maturovala na gymnáziu. Její osobnost byla pro JPKA velkým přínosem nejen po stránce výkonnostní, ale také mediální a propagační.

Tomáš Fučík (1985)

Plavecky vyrůstal do 15 let v Třebíči, když v roce 2000 přestoupil do JPKA. Díky své píli, motivaci a nadšení se vy­pracoval na nejlepšího závodníka mužské kategorie na Vysoči­ně. V průběhu své sportovní kariéry byl mistrem ČR na tratích 100Z, 200Z, 100PZ, českým rekordmanem na 50Z a českým dorosteneckým rekordmanem na 50Z a 100Z. Dobře si vedl

1. iv evropských soutěžích, zejména juniorských:

–          EYOF 2002 Murcia 200Z 5. místo

–          MEJ 2002 Linec 200Z 13. místo

–          MEJ 2003 Glasgow 50Z 13. místo

–        ME 2005 Terst 100PZ 18. místo Po maturitě na manažerské akademii v Jihlavě studujenyní na FTVS UK. Po A. Nývltové je nejúspěšnějším plavcem našeho kraje.

1. Veteránské, dálkové, otužilostní plavání a triatlon

První veteránské závody byly v programu klubu v roce 1984. Zpočátku to byla spíše příjemná setkání bývalých plavců se závody na kratších tratích a posléze posezením v restauraci.

1. Vzáří 1990 se skupina závodníků starších 25 let pod vedením V. Rambouska zúčastnila 1. roč­níku veteraniády ČR v Písku. Přípravou a účastí na ME 1997 v Praze vykrystalizovala skupina veteránských plavců, kde nejaktivnějšími členy jsou J. Fuxa, J. Okáč, J. Šavel, J. Kubíková, V. Rambousek, L. Vejnar. Méně intenzivně se této aktivitě věnuje i několik dalších zájemců.
   1. 4.roce 1999 se J. Okáč na ME v Innsbrucku umístil v závodě na 200PZ na 7. mís­tě. O rok později se MS v Mnichově zúčastňují J. Fuxa, J. Okáč, V. Rambousek a nejlepšího výsledku zde dosáhl J. Fuxa, když v závodě na 50VZ doplaval osmnáctý. Zatím nejvýznam­nějšího úspěchu dosáhl v roce 2002 J. Fuxa, který na MS na Novém Zélandu obsadilmísto na 50VZ a na lOOm trati byl 7. Další rok tentýž závodník na ME ve francouz­ském Millau své 4. místo na 50VZ zopakoval. Významný úspěch zaznamenal J. Okáč na MS v italském Riccione v roce 2004, když doplaval na 400PZ a v loňském roce na ME ve Stockholmu skončil 5. na 100M. Oba jmenovaní jsou držiteli českých rekordů ve svých kategoriích. Všichni výše uvedení jsou mnohoná­sobnými mistry a medailisty z MČR.

Specifická odvětví otužilostního a dálkového plavání jsou součástí programu JPKA od roku 1977. Jejich vedoucím byl Jiří Čech, který se těmto činnostem věnoval již dříve. Pravidelně jsme od roku 1977 do roku 2004 pořádali otužileckou soutěž, na kterou se scházelo 50-80 zájem­ců. Skupina otužilců z našeho klubu se však neustavila, zúčastňovali se spíše „mroži“ z jiných míst, a tak jsme po 27 letech tuto aktivitu ukončili.

70. Vdálkovém plavání již byla situace příznivější. Sice jsme vytrvalostní závody neorga­nizovali, zato se jich zúčastňovali. V průběhu let se tu vypracovaly dvě výrazné osobnosti: Jana Kubíková na přelomu 70. a 80. let a Dana Gruntová na konci 80. a na začátku 90. let. Z dálko­vých plavkyň je možno uvést ještě J. Jelínkovou, O. Havlíčkovou a E. Svačinkovou. Z mužů tu závodili L. Picka, Z. Bartůšek, P. Svačinka, L. Vejnar, M. Dvořák, M. Háj a další. Hlavní vavříny však získaly ženy a za to jim patří velké uznání.

Jana Kubíková dosáhla v long distance i otužování skvělých výsledků. Dvakrát zvítě­zila na maratonu v Jevišovicích – 10 km, stejně tak na trati Vrané – Praha 12 km, přehrada Brno 20 km – 1. místo, Seč 10 km – 1. místo, Lipno 20 km – 1.místo, v roce 1980 absolvovala 5 ara- tonů od 5 do 20 km a stala se nejlepší dálkovou plavkyní ČSR. Usilovala o účast na závodu Neapol – Capri, v době, kdy byla realizace ztížena, jak omezeným cestováním, tak nedostatkem devizových prostředků. Jana byla všestranně připravena, např. v závodě Vrané – Praha plavala ve 12 stupňové vodě a podle slov O. Háje se mohla pokusit o přeplavání kanálu La Manche. Jejím jediným vystoupením v zahraničí byla účast na Mezinárodním mistrovství Jugoslavie ve Starém Gradu – 16 km v moři za 4:18 hod., 7. místo. Jana byla i úspěšnou bazénovou plavky­ní.

1. Vroce 1980 bylo družstvo našich dálkových plavců hodnoceno jako nejlepší v ČSR. Na tyto tradice se nyní snažíme navazovat.

Dana Gruntová zvítězila v závodě na 10 km v Jevišovicích a na 15 km na Vranově. Na ME na Hvaru v Jugoslavii doplavala 7. z 27 startujících. V přípravě absolvovala 500 tréninko­vých km. V roce 1989 vítězí v přeboru ČSR na Seči – 10 km. V roce 1991 2. místo na MČR na Lipně a 11. na ME v italské Ischii na 25 km.

Eva Svačinková získala 2. místo na 20 km na Seči (1989) a spolu s D. Gruntovou se zúčastnily maratonu na Ženevském jezeře (1990).

Zájem o dálkové plavání stoupá v souvislosti s jeho zařazením do programu OH.

Triatlon je ve svazku JPKA od r. 2002, kdy ukončil činnost TT Klub Jihlava. Tři vel­mi dobří závodníci u nás začali trénovat a klub je i finančně podporoval. Jeden z nich později činnost ukončil a zbývající dva A. Láník a T. Bednář dosahují velmi dobrých výkonů na domá­cím i zahraničním poli. Triatlon i dálkové plavání chceme pro případné zájemce nadále rozvíjet a učinili jsme pro to některá opatření.

1. Mezinárodní sportovní kontakty

Vystoupení našich plav­ců v zahraničí dělíme na klubové a reprezentační. Druhou skupinou se nebudeme zabývat. První sku­pinu je možno členit na zájezdy opakované a jednorázové. Od roku 1996 je také odbourán turistický nános těchto kontaktů, konají se s menšími skupinami a slouží vý­konnostním cílům.

Dlouhodobější partneři: ATSV Steyr, Horní Rakousko 1964 – 1979; BSG Motor Rosswein, NDR

1968- 1999; SŠ Plovdiv, Bulhar­sko 1984 – 1988; Sant Polten, Dolní Rakousko 1969 – 1978; SU Korneuburg, Rakousko 1988 a dosud; SSC Landau, SRN Bavorsko 1990 a dosud.

Jednorázové zájezdy: Waterfrienden Amsterdam 1968 – 1969; Pafavag Wroclav, PK Štětín 1972 – 1973; FTSN Brusel 1980 – 1981; Voroněž 1989 – 1990; US Carouge Ženeva 1990; SC Murzuschlag Rakousko 1991 – 1992 NC Csernay Francie 1992; dále řada účastí na kvalitních mezinárodních mítincích jako např. Austria – meet aj.

1. Spolupráce se školstvím

Uskutečňuje se při plavecké výuce a zřízením sportovních plaveckých tříd. Systém hromadného plaveckého výcviku dětí 2.-5. ročníku jsme popsali v kapitole II. Až do školního roku 1974-75 jej uskutečňoval plavecký oddíl ve spolupráci s TJ. Po příchodu Milana Mikuláš­ka, učitele TV uvolněného školstvím pro řízení a metodiku výuky, byl výcvik rozšířen na některé školy v okrese a výuka v Jihlavě zredukována do 3. tříd. Po letech, kdy byla zlikvidována pla­vecká negramotnost totiž nadšení ze soustavného masového výcviku ve 2.-5. třídách vyprchalo. Nicméně výběr ze 3. tříd do tzv. přípravky byl kvalitní a k dobrovolnému výcviku se pravidelně hlásilo kolem 90 dětí z populačního ročníku (700 dětí). Po dvou letech tréninku (2x týdně) bylo vybráno 30 žáků do 6. sportovní třídy. Pro sousední okresy je organizován výcvik o sobotách a nedělích. Podle statistik prošlo výcvikem v letech 1965-77 asi 22.400 dětí.

1. Vroce 1980 byl otevřen školní bazén při ZŠ Demlova a ustaveno Středisko základní­ho, zdokonalovacího a branného plavání, personálně již zajišťované školstvím, byť administrativně spadající pod TJ SpJi. Plavecký oddíl tu má již jen vztahy partnerské při výběru talentů. Výuka je důsledně rozšířena na celý okres, vypomáháno je okolním regionům, kde ještě nejsou bazény. Činnost střediska byla vedena na vysoké úrovni, nedocházelo k závadám ani na pedagogickém ani na organizačním poli. Od roku 1992/93 se zřizovatelem stal okresní školní úřad a od roku 2002 krajský úřad. Název je Plavecká škola. Na jejím bezchybném provozu má velký podíl její ředitel M. Mikulášek, který je také od počátku svého působení při plavecké výuce členem výboru JPKA.

První sportovní třídy začaly u nás vznikat na začátku 60. let. Byly zřizovány zejména v klasických olympijských sportech – atletice, plavání, běžeckém lyžování, gymnastice a ně­kterých dalších. Výsledky plaveckého oddílu a také materiální i personální předpoklady byly natolik dobré, že jsme mohli již ve školním roce 1968/69 otevřít v Jihlavě první plaveckou spor­tovní třídu. Po určitých problémech v jednání o výběru vhodné školy nám vyšla vstříc ředitelka tehdejší ZDŠ Dukelských hrdinů paní Marie Kopecká. Prvním učitelem ST se stal tělocvikář Ladislav Štefl, pozdější významný funkcionář plaveckého sportu JMK i ČSPS (svazu).

Blíže k plaveckému bazénu, do ZŠ Rošického, byly ST přemístěny na začátku šk. roku 1971/72, když zde funkci ředitele převzal Bohumil Koranda, zkušený řídící školský pracovník a tělocvikář. Tříd postupně přibývalo, L. Štefl přešel na ZDŠ Rošického, angažovali se i další učitelé, v oddíle začal pracovat další trenér A. Stránský, B. Koranda sám několik let působil u přípravky.

Během 80. let převzala vedení školy Miloslava Vlková a funkci učitele, později zá­stupce, Jaromír Fuchs. Jeho činnost u ST byla všestranná a profesně na vysoké úrovni. Sám se věnoval také tréninkovému procesu, řídil i další aktivity – vodáctví, lyžování. V roce 1990 se stal ředitelem školy a v tomto trendu pokračoval.

Před několika lety se ST na ZŠ Rošického rozšířily o fotbal. Ředitelem školy je od roku 2002/03 František Svoboda, který řídí velmi věcně chod školy, problematiku obou sportů a zavedl některé nové aktivity v lyžování.

Celkově byla spolupráce plaveckého sportu se školstvím po celou dobu nadstandardní a ve značné míře přispěla k jeho vysoké úrovni.

1. Vzpomínáme s úctou Oldřich Háj 1932-2000

Rodák z Třebíče, zde se naučil svá první plavecká tempa. Po válce žil v Jablonci a Liberci, kde začal intenzivněji trénovat, vrá­til se na Vysočinu, aby tu podstatným způso­bem ovlivnil vývoj plavání. Sportovní výkon­nost si zvýšil dále jako příslušník ASD ÚDA (1952-1954). Následně zakládá plavecký oddíl TJ Spartak Jihlava. Organizačně i personálně připravuje vstup do krytého bazénu. Na začát­ku 60. let studuje na tříleté trenérské škole při FTVS UK.

2. Vroce 1966 se stává profesionálním trenérem, iniciuje vznik sportovních tříd a zavádí moderní metody tréninku. Po dobu 11 let je trenérem juniorského národního družstva, věnuje se i některým funkcím v ČSPS. Disponuje slušnými jazykovými schopnostmi a organizuje za­hraniční sportovní styky. Jako rozhodčí a zejména, díky svému přehledu o výkonnosti plavců, je častým hlasatelem na závodech MČR i mítincích s mezinárodní účastí. Hlavně však je trenérem a vychovatelem celé plejády vynikajících plavců od 2. pol. 50. let až do roku 2000.

Byl člověkem pracovitým, cílevědomým, vstřícným, přímým, iniciativním a s vysokou úrovní komunikace.

1. Ikdyž se v posledních letech netěšil dobrému zdraví, jeho náhlý odchod nás všechny velmi překvapil a hluboce zarmoutil. Své celoživotní orientaci zůstal věrný téměř do konce, když několik hodin před smrtí ještě trénoval jednu ze sportovních tříd.

Při rozloučení s ním jsme si slíbili, že jeho odkaz budeme dále rozvíjet.

MUDr. Michal Čermák 1960-1997

Plavecky začínal v prostředí jihlavských sportovních tříd, kam nastoupil ve šk. roce 1971/72. Byl velmi nadaným plavcem, když již jako 8-letý žák zaplaval 50 m VZ za 42 sec.

1. V15 letech přestoupil do RH Praha FMV a zde se záhy propracoval do juniorské a seniorské reprezentace pro vytrvalostní disciplínu 1500VZ. Na této trati se prezentoval spolu s Danielem Machkem, čs. rekordmanem.
2. Vprůběhu závodnické kariéry vystudoval gymnázium a po ročním zpoždění, kdy pro­dělal onemocnění žloutenkou, začal studovat všeobecné lékařství na LF UK. Po ukončení studií nastoupil na KÚNZ – TV oddělení jako sportovní lékař. V roce 1988 přestoupil do našeho klubu a ve svých 28 letech tu vytvořil oddílový rekord na 200Z.

Věnoval se i publikační činnosti v oboru lékařské kontroly a fyziologie tělesných cvi­čení. Brzo začal vykonávat funkci zdravotníka Českého plaveckého svazu a byl členem lékař­ského týmu na OH v Atlantě 1996. Dráhu bývalého vrcholového sportovce a úspěšného tělový­chovného lékaře přerušila zákeřná nemoc, které podlehl v roce 1997.

PhDr. Jiří Urbánek, CSc 1952-1991

Jako jedenáctiletý patřil do skupiny žáků, kteří se připravovali na činnost v krytém bazénu. V drsných podmínkách letního bazénu na nám. R. Štefánika se během tří let vypraco­val na přední místo mezi závodníky svého družstva. Jeho přístup k tréninku byl příkladný, již v tomto věku projevoval velkou píli a cílevědomost. Po přechodu do zimního bazénu se stal záhy výkonným plavcem kraulových disciplín a jako první z našeho klubu dosáhl času na 100VZ pod minutu. Později je i členem juniorské reprezentace.

Vysoké kvality prokázal také v pracovním životě. Po ukončení VŠ studií v oboru tě­lesné výchovy pokračoval dále vědeckou aspiranturou a získal titul CSc. Stal se VŠ učitelem na Pedagogické fakultě UK na katedře TV pro obor biomechanika tělesných cvičení. Jeho nadějnou životní dráhu ukončila vážná nemoc. Ve své době patřil k nejlepším sportovcům našeho klubu.